A-cosmetics doporučuje:

Čištění pleti při akné

Čištění pleti při akné je stále diskutované téma. V laické veřejnosti se dosud vyskytuje názor, že akné je nemoc nečisté kůže. Tato mylná představa vede k tomu, že pleť bývá nešetrně a nadměrně čištěna. V důsledku takových postupů může, zdánlivě paradoxně, nastat zhoršení akné. Proto je nezbytná pečlivá rozvaha, jak, kdy a čím čistit aknózní pleť.

Aknózní pleť není nečistá pleť
Akné je onemocnění, spojené s poruchou odlučovaní zrohovatělých buněk, které jsou na povrchu vývodu mazové žlázy a které by se měly volně odlučovat. Tato porucha vede k postupnému ucpání vývodu a maz nemůže volně procházet na povrch kůže. Vzniká drobná rezistence (zatvrdlina) plná mazu, který je živinou pro bakterie. Ty se rychle pomnoží a vzniká klasický zánět při akné. Je pravdou, že zvýšená tvorba mazu může být nepříznivým faktorem podporujícím akné, samotná mastná kůže však akné nezpůsobí. Podobně, nečistá, špatně udržovaná pokožka nemusí trpět akné. Naopak, zejména dívky v období dospívání nadměrně čistí pleť, nezřídka i drastickými přípravky s vysokým obsahem lihu. To vede k reflexnímu zvýšení tvorby mazu a ke zhoršení akné.

Co může zhoršit akné při čištění pleti?
Za rizikové pokládáme především silně odmašťující čisticí přípravky nebo kúry.

Pevná mýdla – zcela se vyhýbáme pevným mýdlům. Ty výrazněji než tekutá mění pH kůže, posouvají jej do zásadité oblasti, což pleti neprospívá. Pleťové vody s vysokým podílem etanolu – líh je výrazně vysušující a dráždivý. Do pleťových vod při akné patří, ale v koncentraci do 5%.

Alginátové masky – je málo známou skutečností, že algináty ve vysokých koncentracích nejsou vhodné pro pleť s akné. Samy sice akné nevyvolávají, ale zrnka alginátu mohou vniknout do otevřených ložisek akné a tím zhoršit její průběh.

Rostlinné oleje – i když jsou v kosmetice obecně ceněné, do kosmetických přípravků pro ošetření akné nepatří. Volné mastné kyseliny a glyceridy jsou v řadě případů komedogenní.

Správná technika čištění pleti při akné
Jak při domácí péči tak v salonu je na prvním místě důležité správné určení typu pleti. Zatímco mastná aknózní pleť vydrží i intenzivnější čisticí kúru, suchá pleť s akné může nepříznivě reagovat i na relativně mírné čištění.

Povrchové čištění: Pleť vždy na začátku opláchneme vlažnou vodou. Poté doporučujeme při zavřených očních víčkách nastříkat na pleť SynCare Hydrogenia biominerální vodu ve spreji. Ta mírně rozvolní póry a působí na změkčení pleti. Následně aplikujeme SynCare Čisticí gel anti-akné. Buď konečky prstů, nebo kosmetickým tamponem rozetřeme gel krouživými pohyby bez většího tlaku po pleti, případně i krku a dekoltu. U mastné pleti můžeme gel ponechat 1 minuty na pokožce. Následně gel odstraníme SynCare Tonikem anti-akné nebo u sušší citlivé pleti SynCare Tonikem hydratačním.

Hloubkové čištění: Následuje jen v případě, že pleť je výrazně zhrubělá, intenzivně mastná a s četnými komedony. Jeho účelem je ještě více rozvolnit rohovou vrstvu kůže a usnadnit případnou následnou expresi ložisek akné. Pro hloubkové čištění je vhodná SynCare Prášková Thermo Maska.

Několik informací o opalování na slunci

Pohled do historie opalování
Opalování podléhalo i v historii řadě módních trendů. A tak se světlá pokožka střídala s bronzově opálenou. Ve starověkém Římě si běžně bohaté ženy zesvětlovali pleť rtutí.
Opálená kůže znakem chudoby. Tato představa platila i pro většinu středověku. Anglický dramatik Shakespeare v komedii Mnoho povyků pro nic shledává neopálenou kůži za společensky významnější. Názor na barvu pokožky se v Evropě začal měnit až s průmyslovou revolucí, kdy vzhled člověka byl stále více spojován s fyzickou přitažlivostí a méně se společenskou třídou. Přesto, po celé 18. a většinu 19. století byla bělost kůže oceňována více než její opálení. Nejvíce byly ceněny krásky se sněhobílou pletí a pihami.
Pravou vášeň po opálení s bronzovým nádechem zažehla až světoznámá modní návrhářka Coco Chanel, která se ve dvacátých letech minulého století na francouzské riviéře objevovala s dokonalým opálením velmi tmavé barvy. I když již v roce 1939 vyslovili američtí lékaři hypotézu, že některé druhy rakoviny kůže mohou souviset s nadměrným opalováním, první ucelená doporučení, jak se účinně chránit před sluncem a jak se správně opalovat, se objevily až v 70. letech minulého století.

Slunce a umělé zdroje jako impulz tmavnutí kůže
Slunce je hvězdou naší sluneční soustavy, kolem níž se pohybují ve svých drahách jednotlivé planety. Jedná se o vysoce energetický zdroj, který uvolňuje řadu částic, mimo jiné i fotony ultrafialového záření. To je významné pro opálení kůže. Část UV záření ze Slunce na zemský povrch zpravidla nedopadne. Jedná se o UVC, které filtruje ozonosféra. Tento typ záření je smrtící i pro člověka. Umíme jej vyrobit uměle a využíváme jej pro likvidování mikroorganizmů, například v laboratořích nebo i při sterilizaci nástrojů.
UVA záření proniká i přes tenkou vrstvu skla nebo vody, přímo poškozuje naši genetickou informaci uloženou v jaderné DNA. Některé jeho účinky se neprojeví ihned, ale až po mnoha letech. Je označeno za hlavní rizikovou složku UV záření, která urychluje stárnutí pleti a bohužel přímo zapříčiňuje některé typy rakoviny kůže.
UVB záření má vyšší energii než UVA, ale větší rozptyl a menší schopnost průniku. Proto je snadněji odfiltrované sklem nebo oděvem. Na druhé straně poškozuje buňky přímo a ihned. Je zodpovědné za hlavní projevy spálení kůže bezprostředně po opalování. I tento typ záření je odpovědný za rozvoj rakoviny kůže.

Slunce i hřeje - na to se často zapomíná
Slunce vysílá na Zemi nejen fotony UV záření, ale také viditelného světla a fotony infračervených délek, které vnímáme jako teplo. Povrchová teplota kůže může při opalování dosáhnout až 60° C. To společně s UVA a UVB zářením prohlubuje nepříznivé působení na organizmus. Navíc nastává rychlá dehydratace kůže. To je nebezpečné především pro malé děti a seniory, jelikož voda je doplňována z vnitřního prostředí organizmu.

Opalování a vitamin D
Opalování jako celek je spíše estetickou záležitostí. V rozumné míře a rozsahu, s náležitou ochranou jej nelze předem pokládat za škodlivé. Krátkodobé celotělové ozáření je dokonce žádoucí pro tvorbu vitaminu D. Uvádí se, že po zimě až 70% populace v našich klimatických podmínkách má nedostatek vitaminu D, který je nezbytný pro hospodaření s vápníkem a mineralizaci kostí. Dostatečné množství se vytvoří, jestliže, pokud možno, co největší plochu našeho těla vystavíme slunečním paprskům mezi 11. až 13. hodinou na dobu deseti minut.

Kdo vyšetří moji kůži?
Kompetentní k vyšetření kůže je v první linii praktický lékař, který vás může odeslat na specializované vyšetření, zpravidla na dermatovenerologii. Zdravotní pojišťovny nabízejí řadu preventivních programů, které jsou zaměřené i na dermatoskopické vyšetření kůže a kožních "znamének". Zeptejte se ve vaší zdravotní pojišťovně na aktuální nabídku hrazených programů.

Hydratace pokožky

Když řekneme v kosmetické péči slovo hydratace, každé ženě se jistě vybaví používání hydratačních přípravků. Co si skutečně představit pod pojmem hydratace, jak vybírat správné hydratační přípravky pro péči o pleť?

Význam vody pro lidské tělo
Podíl vody v těle dospělé ženy tvoří přibližně 50% hmotnosti, u mužů je až 60%. To znamená, že žena, která váží 54 kg, má tělo tvořeno přibližně 27 kg vody. Voda (H2O) je základní podmínkou existence života na naší planetě. V principu lze říci, že vodné prostředí organizmu je místem, kde probíhají všechny metabolické děje. Ve vodě se rozpouští řada solí, kyselin, zásad a některé plyny i hlavní funkční a stavební složky organizmu - cukry, bílkoviny a nukleové kyseliny. Polární tuky se v ní rozptylují. Pro všechny enzymové reakce v lidském těle je nezbytná přítomnost vody.

Obsah a význam vody v kůži
Hydrataci kůže můžeme popsat jak obsah vody v pokožce a v škáře. Z celkového množství vody je v kůži přibližně 20%, což pro ženu o hmotnosti 54 kg představuje 11 kg. Je zřejmé, že žádný kosmetický přípravek nemůže významně ovlivnit celkové množství vody v kůži. Prosté dodávání vody do pokožky působí na hydrataci jen krátkodobě. Voda je zde poutána několika systémy. Kůže především dokáže bránit ztrátám vody například při zvýšeném odparu, například regulací pocení, a současně přisouvá vodu z jejích hlubších vrstev. Zásadní význam pro udržení vody v kůži mají makromolekulární látky, ke kterým patří i kyselina hyaluronová.

Hydratace rohové vrstvy kůže je důležitá pro celkový vzhled pleti
Rohová vrstva má nepostradatelný význam při regulaci hydratace kůže. Protože se jedná o povrchovou vrstvu, lze správnou hydratační péčí docílit viditelného zlepšení vzhledu pokožky. V této vrstvě se nacházejí látky, které intenzivně váží vodu. Kromě kyseliny hyaluronové je to soubor NMF, což je zkratka Natural Mousturizing Factor - faktor přirozené hydratace kůže. Dalšími důležitými látkami jsou sfingolipidy, zejména jejich deriváty ceramidy, ale i glyceryl glukosidy nebo cholesterol. Tyto látky vytvářejí lipidové dvouvrstvy, které zabraňují ztrátám vody.

Hydratace suché pokožky
Pojem suchá kůže je nepřesný, protože jí chybí především látky, které dokáží poutat vodu a současně je narušena její bariérová funkce . V důsledku tohoto procesu nedokáže udržet vodu. Taková pokožka jeví řadu známek dehydratace od prostého ,,pocitu“ suchosti k tvorbě suchých šupin až k praskání, zarudnutí a celkovému podráždění. "Suchá" kůže je spojena s řadou onemocnění jako je atopický ekzém nebo některé autoimunitní choroby. Jak kosmetická, tak specializovaná dermatologická péče nedokáže přípravky, které se aplikují na povrch kůže, efektivně ovlivnit hydrataci jejích hlubších vrstev. Proto se soustřeďujeme na účinnou péči o svrchní vrstvy, především vrstvu rohovou - stratum corneum. Velmi silné hydratační účinky má zejména urea, kyselina hyaluronová, modifikované polysacharidy a v nižších dávkách i glycerol. Tyto klasické látky se doplňují o relipidační složky, k nimž řadíme například ceramidy nebo některé rostlinné oleje.

Hydratace a stárnutí pleti
Nebylo prokázáno, že zlepšením hydratace nebo lipidace se zvýší elastica pleti. Je zřejmé, že se zlepšuje kožní turgor - napnutí pleti - a současně se kůže stává jemnější. Při stárnutí nastává obecné snižování množství vody v organizmu, a proto je její doplňování do kůže jedním z faktorů prevence příznaků stárnutí pokožky.

Dvoufázová intenzivní hydratační péče
Od roku 2001 se využívá v intenzivní péči o velmi suchou pleť Simionova dvoufázová hydratační terapie, která spočívá v aplikaci vodného gelu s hydratační nebo tukovou složkou a s následným nanesením bohatého krému nebo mléka s vysokým obsahem látek, které dokáží udržet vodu v povrchových vrstvách pokožky.